Historie

Vídeňská pánev je díky své výhodné poloze a příznivému klimatu nepřetržitě osídlena už od mladší doby kamenné. Jméno dostalo místo po keltské osadě Vedunia, což v překladu znamená lesní potok.
Kolem přelomu letopočtu bylo území dobyto Římany, kteří na místě dnešního centra města vybudovali vojenský tábor s přilehlým městem. Neslo jméno Vindobona a jeho úkolem byla obrana severní hranice říše před germánskými kmeny. Roku 180 při tažení proti Markomanům zde zemřel císař Marcus Aurelius. 
Roku 1155 učinil markrabě Jindřich II. Jasomirgott Vídeň hlavním městem Rakous. Při návratu z křížové výpravy byl na území města zajat anglický král Richard I. Lví srdce.

Za vlády prvním Habsburků se Vídeň jako jejich sídelní město stala na čas centrem říše, které se po nástupu Lucemburků přesunulo do Prahy. Roku 1365 zde byla založena třetí nejstarší univerzita severně od Alp, v roce 1438 se Vídeň opět stala rezidenčním městem císařů. Nedlouho poté zde bylo zřízeno i biskupství (1469). 
Město bylo centrem jedné z evropských velmocí a rezidencí římského císaře a jeho dvora. Během napoleonských válek se stalo hlavním městem nově vytvořeného Rakouského císařství, roku 1814 byl do Vídně svolán kongres, který řešil nové poválečné uspořádání Evropy. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století bylo poznamenána bouřlivým rozvojem města. Před první světovou válkou přesáhl počet obyvatel dva miliony, Vídeň byla čtvrtým největším městem na světě. Byla i významným centrem uměleckého života.
Velkou ranou pro město byl rozpad Rakousko-Uherska v roce 1918. Město ztratilo své zázemí v obrovské říši a stalo se centrem malého Rakouska. Roku 1921 se Vídeň stala samostatnou spolkovou zemí. Rakousko bylo do roku 1945 připojeno k Německu a Vídeň ztratila pozici hlavního města. Po skončení války bylo město rozděleno na čtyři okupační zóny a SSSR, USA, Francie a Velká Británie spravovaly Vídeň deset let. Od 70. let zažívá město prudký rozvoj, díky rakouské neutralitě se stalo sídlem mnoha mezinárodních organizací (UNIDO, UNOV, CTBTO, UNODC, IAEA, OPEC, OBSE).